|
|
Bývalá obecní draha: Refugia biodiverzity v měnící se krajině střední Evropy.
Vosmíková, Alžběta ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Práce hodnotí aktuální stav bývalých obecních pastvin na příkladu zvoleného zájmového území v oblasti jihozápadních Čech. Práce si klade za cíl posoudit, které faktory předurčují zachovalý stav bývalých obecních pastvin, a prokázat vysokou biologickou hodnotu těchto území. Za tímto účelem byla vytvořena vektorová vrstva bývalých obecních pastvin, čítající 668 segmentů, jež byla nadále konfrontována s dalšími mapovými podklady, jako jsou aktuální letecký snímek, konsolidovaná vrstva ekosystémů, vrstva mapování biotopů, nálezová databáze ochrany přírody a dále s terénním průzkumem. Byla vytvořena databáze obsahující přehled stavu obecních pastvin v zájmovém území. Výsledky potvrdily vysokou biologickou hodnotu pozemků bývalých obecních pastvin vůči okolní krajině. V porovnání s okolím mají tyto pozemky vyšší biotopovou diverzitu, popsanou četností a skladbou biotopů Natura 2000. Podle předem stanovených kritérií bylo vybráno 49 zachovalých pastvin a byla provedena analýza faktorů ovlivňujících zachovalost. Výsledky ukazují, že prediktory zachovalosti jsou nejen ekologické faktory zahrnující počet biotopů Natura 2000 a počet chráněných druhů, ale také popisné faktory, tj. velikosti pastviny, tvar a vzdálenost od sídla. Klíčová slova: obecní pastviny, Natura 2000, biodiverzita, využití krajiny
|
|
|
Management zemědělského podniku a životní prostředí
Baštýřová, Jiřina ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Šlesinger, Jaromír (oponent)
Cílem práce je posouzení hospodaření středně velké zemědělské farmy v reálném prostředí. V teoretické části práce je přiblížena problematika současného stavu využívání krajiny zemědělci, kteří stále kladou důraz primárně na ekonomickou funkci. Následně je v rámci rešerše popsán alternativní způsob hospodaření, ekologické zemědělství, a jeho současný stav v České republice. Poslední kapitola této části je věnována Společné zemědělské politice EU a jejím nástrojům. V rámci výzkumu je proveden popis zájmové oblasti, ve které zkoumaná farma hospodaří a následně i popis postupů hospodaření farmy a její ekonomické zhodnocení. Následně jsou navržena krajinná opatření, která jsou šetrná k životnímu prostředí a zohledňují kromě ekologické funkce i funkci sociální. Tento způsob hospodaření je posouzen ekonomicky a součástí tohoto zhodnocení je i nastínění problematiky systému dotací.
|
|
|
Návrh udržitelného managementu krajiny v katastru Drhovice
Matúšová, Jitka ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Pokorný, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá udržitelným managementem krajiny v katastrálním území obce Drhovic. Jejím cílem je získat a vyhodnotit informace, na jejichž základě budou navržena vhodná opatření pro stabilizaci odtokových poměrů, zvýšení ekologické sta-bility a atraktivity krajiny. Jejich součástí jsou i doporučení pro způsoby hospodaření na zemědělské půdě v drahách soustředěného odtoku. Předložené návrhy vychází zejmé-na z posouzení koeficientu ekologické stability, erozní ohrožení, odvodnění a krajinný ráz. Návrhy uvedené v této práci mohou posloužit při vypracování a realizaci projektu komplexních pozemkových úprav, které v katastru Drhovice doposud neproběhly.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny.
První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Úloha zemědělství v péči o historické horské louky v oblasti Sklenářovic
Wolfová, Tereza ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je informovat o problematice degradace horských luk, která započala odsunem německého obyvatelstva z pohraničí po druhé světové válce. Nikdo se nechtěl stěhovat do těžkých podmínek horských oblastí a z toho důvodu na území Krkonoš zaniklo mnoho obcí a mezi nimi i vesnice Sklenářovice. Tato obec má zajímavou historii, jako například těžbu zlata, která v minulosti probíhala na celém území rýchorského masivu, kde se Sklenářovice nacházejí. Proto je součástí bakalářské práce i souhrn nejvýznamnějších historických událostí této malé horské vesnice na Trutnovsku. Důležitou částí je také popis současné situace tohoto území a nastínění budoucích plánů. Všechny informace pochází z odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
Odsun obyvatelstva neměl dopad jen na samotnou obec, ale především na okolní krajinu, která bez kvalitní a svědomité práce hospodářů pomalu upadala. Naši předci na loukách prováděli pravidelnou seč a chovali hospodářská zvířata, která se pásla na pastvinách. To vše loukám a pastvinám prospívalo a druhová diverzita se nejen ve Sklenářovickém údolí stala velmi pestrou a rozmanitou. Po druhé světové válce se však o louky neměl kdo starat nebo lidé netušili, jak správně o louky pečovat, a proto se začaly postupně měnit a zarůstat plevely a náletovými dřevinami. Během dalších let se zde staly různé události, jako například zalesňovací brigády či fungování pastvinářského družstva a státního statku, ale to vše ještě více zhoršovalo kvalitu místních luk.
Až v 90. letech se situace začíná obracet k lepšímu, protože si lidé začínají uvědomovat, že je potřeba návrat k původnímu způsobu hospodaření, aby byla znovu oživena přírodovědná a krajinářská hodnota tohoto území. Vzniká mnoho programů na obnovu původní krkonošské krajiny, většinou pod vedením Správy Krkonošského národního parku. V této práci je uvedeno, jak správně obhospodařovat louky, aby byla zachráněna jejich druhová rozmanitost, a zároveň v ní jsou přiblíženy chráněné biotopy v této oblasti.
|
|
|
Management krajiny v obci Křeč
Dvořáčková, Hana ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá management krajiny na katastrálním území obce Křeč. Cílem práce je získat a zpracovat podklady pro manažerské rozhodování v oblasti dlouhodobě udržitelného zásobování pitnou vodou pro obec. Bude prostudována hydrologická síť pramenné oblasti, zjištěna kvalita pitné vody a případné zdroje jejího znečištění. Na území obce Křeč bude proveden výzkum, jehož účelem bude zjištění, jak moc je schopna krajina vodu na území zadržet při působení klimatických změn po celý rok. Výzkum bude zaměřen na sledování hladiny podzemní vody za pomoci podzemních vrtů, sond, měření úhrnu srážek a měření průtoku potoka na místním toku. Budou navržena vhodná opatření, která povedou ke stabilizaci odtokových poměrů, budou zamezovat vznik erozí a zlepší ráz krajiny.
|
|
|
Rychle rostoucí dřeviny jako nástroj prevence dopadů klimatických změn
Humešová, Tereza ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Weger, Jan (oponent)
Tato práce vznikla jako reakce na sucho v létě roku 2015, které odhalilo nebezpečí spojené s nedostatkem vody v půdě způsobeným nevhodným managementem krajiny. Hlavním cílem práce je na základě stanovených kritérií vybrat ve zvoleném území plochy, kde by bylo žádoucí provést taková opatření, jež by vedla ke stabilizaci odtokových poměrů, následně pak i k podpoře krajinného rázu a územního systému ekologické stability (biodiverzita). Kromě vytváření vhodných krajinných prvků a zavádění ekologicky přijatelnějších zemědělských plodin přichází v úvahu pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD), jež na zemědělské půdě, z hlediska zájmu o stabilizaci odtokových poměrů, v mnoha ohledech alternují nenahraditelné funkce lesa. Této kultuře je proto věnována zvláštní pozornost; práce se zaměřila na odhad možné produkce dřevní hmoty a na možnosti jejího případného využití. Studie je zpracována jako možný podklad pro účelné řešení komplexních pozemkových úprav v jednotlivých katastrálních územích. Bylo zjištěno, že RRD by bylo vhodné pěstovat na ploše o rozloze až 2461 ha.
|
|
|
Management krajiny v oblasti vodního zdroje Bukovsko
Písková, Jana ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Hiršová, Miloslava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyhodnotit stav krajiny a rizika ohrožení vodního zdroje v oblasti Dolního Bukovska a navrhnout vhodná opatření, která by zabránila znečištění. Tímto nástrojem mohou být komplexní pozemkové úpravy, které v této lokalitě nebyly stále uskutečněny. Teoretická část se zabývá obecně podzemní vodou, možnými ohroženími, dopady těchto ohrožení a základní charakteristikou severní části třeboňské pánve, kde se oblast Dolního Bukovska nachází. V praktické části je podrobně posouzeno vybrané území z hlediska možného ohrožení vodního zdroje a jsou navržena vhodná preventivní opatření, která by tomuto ohrožení zamezila. Tato opatření mohou být podkladem pro uskutečnění komplexních pozemkových úprav, které by zároveň zlepšily životní prostředí a funkce krajiny v této oblasti.
|
|
|
Management pramenné oblasti řeky Jihlavy
Sviták, Jan ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Duchek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá managementem pramenné oblasti řeky Jihlavy. Práce je vytvořena na základě zjištěného stavu pramenné oblasti řeky Jihlavy, která je nyní značně ekologicky nestabilní z důvodů nevhodných regulací a zemědělského využití. Tento stav je v práci popsán a zhodnocen. Na základě toho jsou navržena taková nápravná opatření, která povedou ke zvýšení ekologické stability krajiny pramenného povodí, a to zejména odtokových poměrů. Tato opatření mohou po-sloužit jako podklad pro iniciaci a realizaci komplexních pozemkových úprav (KPÚ). Z toho důvodu budou zjišťovány postoje vedení jednotlivých obcí k realizaci komplexních pozemkových úprav.
|
host ::
RSS.